Tomas Hrivnak

Být v Brně a nebýt v Klafé?

thrivnak — Sat, 21 Feb 2009 11:11:29 +0000

Svěží latino (tak nějak si představuju hip zvukovou kulisu v dobrém kubánském baru někdy v budoucnosti poté, co to Castro zabalí), svěží Lamborgini (myslím kafe), potom veltlínské zelené od Košuta (rodinné vinařství Prušánky) – můžete si ho dát v podstatě místo ranního grepového freshe, interiér střižený přísně a přitom teple: to je Klafé v Klácelově 1a v Brně. Velmi civilizovaný snídaňový jídlení lístek, vejce, jejichž žloutky nejsou laděny do tzv. “McDonalds Citric Acid Egg Yellow”, mrštná obsluha (jejíž nasazení – jak jsem si přečetl v této recenzi – kolísá), výhled na protější fasádu skvostního činžovního domu (Klácelova 282/2): jedním slovem (tedy dvěmi vlastně) kavárenský Gesammtkunstwerk. Doporučuji!

How badly do we want this?

thrivnak — Mon, 16 Feb 2009 21:25:43 +0000

I am not quite sure whether what we see here is a step forward in human-computer interaction or just a prenatal stage of a new tech gimmick.

Valentýnka :)

thrivnak — Sat, 14 Feb 2009 18:18:02 +0000

Básní nebo etnografií

thrivnak — Sat, 14 Feb 2009 18:10:15 +0000

“A básník že je ten, kdo najde pravé jméno pro dosud bezejmenné relace.” (Jiří Gruša v rozhovoru v dnešních Lidovkách)

Acceptable Level of Bacterial Paranoia z blogu Jana Chipchase

Ať tak nebo tak, pojmenovávání bezejmenných relací je tím, co žádáme dnes od “praktického výzkumu”.

Číst či nečíst?

thrivnak — Sun, 08 Feb 2009 07:20:43 +0000

Toť otázka. A není to otázka “čtecích technologií“, které umožní knihy v elektronické podobě konzumovat s přijatelným uživatelským komfortem. Jde o to, jak překlenout propast, která se stále klene mezi světem online a offline textů. S klasickou podobou knihy se zřejmě budeme potkávat stále méně.A bohužel s klasickou podobou knihy odchází i určitý způsob práce s textem. Tento způsob je cosi jako bibliografický slow-food. Čtení, které má čas. Které čas vyžaduje. Nepolemizuji s tím, že s online podobou světového literárního fondu přichází i jedinečný projekt jeho zpřístupnění dosud nevídanému počtu čtenářů. Obávám se však, že digitalizace knihy bez kurzu “čtenářské kultury” a jejího osvojení povede i k digitalizaci čtenářů – povrchnímu davu jedniček a nul.

Použité zdroje:

Elgan: Here comes the e-book revolution

Posted using ShareThis

Záhada smějícího se svazáka

thrivnak — Sat, 07 Feb 2009 06:31:29 +0000

Aktuální inzerce ČSA

Upřímně jsem se několik dní snažil rozklíčovat tento znakový rébus: Jakou destinaci zde ČSA propaguje? Co je to za stalinské architektonické zátiší v pozadí? Jaký minerální falus to drží ten svazák na obrázku? Proč má vlhkou ruku? Proč se svazákova partnerka usmívá nad faktem, že její kluk (byť v náznaku) přímo před ní předvádí zjevně homosexuální orální styk? Proč mají oba mastné vlasy? Proč text inzerátu předpokládá, že čtenář ještě nikdy nenavštívil Budapešť, Curych, Londýn a Řím? Souvisí to nějak s příběhem homosexuálního svazáka a jeho partnerky? Co se stalo na oslavě Valentýna v zobrazené destinaci?

I když mi posléze došlo, že svazák v ruce nesvírá falickou sošku, ale hrdlo láhve od sektu (Igristoje?), musím se ptát: Komu to ten kluk juká do objektivu? Kdo je ten “třetí vzadu”, dokumentarista, který zachytil špatně oblečenou a učesanou dvojici na cizím náměstí v bezduchém valentýnském rozletu? A baví se holka stejně dobře jako svazák?

Na mnoho otázek jedna odpověď: Už to proboha prodejte konečně!

Beletrie jako alternativa k terénnímu výzkumu

thrivnak — Mon, 02 Feb 2009 15:46:00 +0000

Grant McCracken vzpoměl na nedávno zesnulého Johna Updika ve svém nedávném příspěvku. Otázkou zůstává: jaké kánonické autory číst pro lepší poznání mozaiky českého života posledních desetiletí? Nějaké návrhy?

Zmatení dobyvatelé Pražského hradu

thrivnak — Wed, 07 Jan 2009 21:25:00 +0000

Nechápu, jak toho Greenpeace dosáhl, ale ještě před měsícem jsem jim dával měsíční příspěvek ve víře, že snad něco přece jenom dělají dobře. (Třeba pro anti-GMO iniciativy apod.) Nechápu to proto, že od časů mé politické iniciace v roce 1989 jsem je měl za rozmařilou levičáckou partu. Teď navíc vím, že jsou to zmatenci – pokoušeli se na hrad promítnout a poté vyvěsit vlajku EU, nikoliv tradiční transparent Greenpeace.

Na Greenpeace mě – přes moji politickou nekompatibilitu s jejich celkovým náhledem na svět – vždy fascinovala jejich schopnost pracovat se znaky, symboly, “texty” v tom nejširším smyslu slova. Greenpeace – to pro mě byli zejména velmi poučení mediální performeři. Pokusem o vyvěšení vlajky EU na stožár na nádvoří Pražského hradu údajně chtěli “politikům připomenout odpovědnost za reprezentaci EU při jednáních o ochraně životního prostředí a klimatu.” (Viz článek zde.) To je ze znakového hlediska podobné, jako kdybychom chtěli upozornit na aktuálně mrznoucí vozovku rozdáváním Zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích (samozřejmě v platném znění). Navíc se jako bolestná paralela k tomuto vlajkonošskému činu nabízí dost obnošená vizuální metafora oněch rudoarmějců, kteří vztyčují bolševickou vlajku na Reichstagu.

Sic! Pražský hrad nebyl dobyt a Greenpeace kromě mých příspěvků přichází v mých očích i o lesk suverénních mytologů.

Žijeme glosu

thrivnak — Sun, 04 Jan 2009 21:14:00 +0000

Dnes první díl Mad Menů. Znova. Teď víme: žijeme na troskách hodnotového systému, který s takovým antropologickým vhledem představuje tento seriál. Žijeme glosu tohoto hodnotového systému – někdo pietní, někdo ironickou, někdo karikaturní… A jestli Bělohradský mluví o tyranii hodnot (V. B., Společnost nevolnosti, Sociologické nakladatelství SLON 2007, s. 213), která má v moci “moderní lidi”, tak Mad Meni jsou příležitostí si udělat si v západím konzumním hodnotovém inventáři svoji osobní inventurku. Takto z kraje roku mi to připadá na místě. I spousta krámů měla “pro inventuru zavřeno” až do dneška.

Trivial, but…

thrivnak — Tue, 14 Oct 2008 12:25:00 +0000

…helps one to refocus on what really matters in practical day-to-day strategizing. (Thanks to David Armano’s blog)